Guláš Cup 2014

Dne 14. 6. 2014 se pracovníci AK Paroulek tradičně zúčastnili v pořadí již pátého ročníku soutěže ve vaření kotlíkového guláše Guláš CUP. O co se jedná? Guláš CUP je týmová soutěž složená z amatérů i profesionálů o uvaření nejchutnějšího guláše v kotlíku na otevřeném ohni. Tým složený z AK Paroulek soutěžil pod názvem „Korzár“. V letošním roce se do soutěže vaření gulášů přihlásilo 10 soutěžních týmů. I přes nepřízeň počasí panovala na dnešním ročníku opět velmi příjemná atmosféra.

Odkaz na internetové stránky Guláš Cup včetně fotogalerie naleznete na následujícím odkazu www.gulas-cup.cz.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp.zn.: 25 Cdo 4223/2009

Nejvyšší soud se v této věci zabýval dovolání podaným proti rozsudku odvolacího soudu, kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 37.200,-Kč a v částce 403.200,-Kč a ve výroku o náhradě nákladů řízení rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Přečtěte si více >>>

Otázky týkající se oddlužení

1 VSPH 669/2009-A-21 : (http://kraken.slv.cz/1VSPH669/2009) – oddlužení manželů – SJM, spojování říz.
Nemůže být rozdílu v tom, zda společné dluhy manželů se řeší v rámci insolvenčního řízení, jehož účastníkem je jeden z manželů, který podá návrh na povolení oddlužení a druhý k tomuto návrhu připojí svůj podpis, ve srovnání se situací, kdy oba manželé podají jako navrhovatelé a dlužníci společný insolvenční návrh (popřípadě každý z nich samostatně). Jinak řečeno, ať podají manželé insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení společně, nebo každý zvlášť, anebo jen jeden z nich a druhý návrh spolupodepíše, vždy jde o totéž, tedy za jakých podmínek bude majetek v SJM užit pro účely oddlužení.

Přečtěte si více >>>

K platnosti určení rozhodce

V České republice je v praxi hojně rozšířeno přenášení pravomoci rozhodovat spory ze smluvních vztahů ze soudů na soukromé subjekty – rozhodce. Toto je zpravidla činěno formou jednoho ustanovení ve vlastním textu smlouvy nebo v obchodních podmínkách, které jsou podle smluvního ujednání součástí smlouvy, tedy tzv. rozhodčí doložkou. Rozhodčí doložkou jsou tak všechny spory, které by v budoucnosti mohly vzniknout z určitého právního vztahu podřízeny pravomoci rozhodce (rozhodců) či stálého rozhodčího soudu označeného v rozhodčí doložce.  Přečtěte si více >>>

K otázce odškodňování chodců zraněných po pádu na chodníku

Jak jste již někteří z Vás zaznamenali, v médiích proběhla zpráva o tom, že Nejvyšší soud přijal stanovisko k otázce odškodňování zraněných chodců po pádu na chodníku. Velký senát občanskoprávního a obchodněprávního kolegia přijal k publikaci ve Sbírce stanovisek a rozhodnutí judikát senátu č. 25 pod sp.zn.: 25 Cdo 1713/2008 ze dne 25. srpna 2010. Skutkově byla situace taková, že chodec vstoupil na chodník, o němž věděl, že již několikátý den je neošetřen a navíc několik dní po sobě byly mrznoucí srážky. Úraz se stal ve 3 hodiny ráno, kdy chodec šel do zaměstnání. Přečtěte si více >>>

Výběr z judikatury

1/ 22 Cdo 2881/2008
V tomto případě se jednalo o spor o vypořádání společného jmění manželů soudem. V rámci řízení pak jeden z účastníků učinil předmětem vypořádání další věci (majetek), který původně nebyl zahrnut v návrhu. Posuzovaným problémem bylo, že k rozšíření předmětu řízení došlo po uplynutí 3 leté lhůty od zániku společného jmění manželů a tím pádem se soudy musely vyrovnávat s výkladem ustanovení § 150 odst. 4 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení totiž nastupuje ex lege nevyvratitelná domněnka (viz „platí, že ….“) vypořádání společného jmění manželů dle zákonných kritérií. Podle starší úpravy do účinnosti novely č. 91/1998 Sb., platilo, že bylo možné během řízení kdykoli navrhnout nové položky k vypořádání a soudy byly povinny „pátrat“ po dalším majetku. Po zmiňované novele však tento stav již neplatí a plně se uplatňuje zásada dispoziční a zásada projednací v řízení o vypořádání SJM soudem. Z toho též vyplývá řešení výkladového problému – není možné po uplynutí 3 let rozšiřovat návrh na vypořádání o další položky. Od toho je třeba lišit situaci, kdy již o určité položce majetku byla zmínka dříve, avšak účastník řízení ji pouze doupřesnil.

Přečtěte si více >>>

Souběh exekuce a výkonu rozhodnutí

V rámci souběhu exekuce a výkonu rozhodnutí je třeba upozornit na neoblíbený judikát – Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.7.2004 ve věci sp. zn. 20 Cdo 331/2004. Předně je třeba připomenout, že Nejvyšší soud ve svém usnesení, uveřejněném pod č. 2/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přijal závěr, že předmětem úpravy obsažené v zákoně č. 119/2001 Sb. není postup soudů v případech souběhu výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu, nařízeného i prováděného soudem, s exekucí podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do 31. 10. 2009, nařízenou soudem a prováděnou soudním exekutorem, ale při souběhu exekuce nařizované soudem a prováděné soudem nebo podle zákona č.120/2001 Sb. soudním exekutorem na jedné straně, a exekuce daňové podle zákona č. 337/1992 Sb. nebo správní na straně druhé. Jedná se o svévolně zužující výklad – omezení působnosti zákona… při souběhu tedy platí obecná zásada Ne bis in idem – tedy není možné exekuce a výkon rozhodnutí v situaci, kdy je stejným způsobem postihován stejný předmět – tedy totožnost jak způsobu výkonu, tak předmětu (typicky prodej nemovitosti), jinak v zásadě možný souběh je, samozřejmě pokud nebude vymoženo více (tedy např. oběma způsoby celá jistina).

Postoupení pohledávky za regulační poplatky

Povinnost hradit regulační poplatky stanoví § 16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, od 1. 1. 2008. Hrazení regulačních poplatků je dle odstavce prvního zmiňovaného ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, povinen hradit pojištěnec, anebo jeho zákonný zástupce, v souvislosti s poskytováním hrazených služeb poskytovateli, který hrazené služby poskytl. Přečtěte si více >>>

K otázce regulačních poplatků

Na základě ustanovení zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění regulační poplatek neplatí při ochranném léčení nařízeném soudem nebo při umístění pojištěnce z důvodů stanovených zvláštním zákonem 27j) bez jeho souhlasu do ústavní péče, vysloví-li s přípustností převzetí a dalšího držení pojištěnce v ústavní péči souhlas soud 27k) nebo při výkonu zabezpečovací detence.

Přečtěte si více >>>