Problematika tzv. šikanózních insolvenčních návrhů je v České republice často diskutovaným tématem, a to především z důvodu četnosti a závažnosti tohoto typu jednání.

Zákonodárce pokusil omezit zneužívání tohoto institutu tzv. protišikanózní novelou z roku 2012, avšak v praxi je tento institut stále relativně často zneužíván. Postiženým společnostem tímto jednáním vznikají nemalé škody, a některé společnosti může podaný insolvenční návrh zcela rozvrátit.

Výše zmíněná novela insolvenčního zákona zavedla možnost sankcionování navrhovatele a to až do výše 50.000,00 Kč. Tato sankce je však vzhledem ke způsobeným škodám mnohdy naprosto zanedbatelná a nepoctivé navrhovatele od jejich jednání neodrazuje. Mnozí se tak i nadále snaží poškodit svého konkurenta i přes možnost tohoto postihu.

Změnu v této praxi by mohlo přinést rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, který odmítl jako zjevně neopodstatněné dovolání obviněného, který byl za šikanózní insolvenční návrh odsouzen pro trestné činy vydírání a pomluvy. Za toto jednání byl navrhovatel odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce 34 měsíců, s podmíněným odkladem výkonu na zkušební lhůtu 5 let. Dále mu byla uložena povinnost zaplatit částku 100.000,00 Kč, jako náhradu za nemajetkovou újmu poškozeného.

Soud k tomuto dále uvedl, že čin obviněného vykazuje všechny zákonné znaky skutkových podstat jak přečinu vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku, tak i přečinu pomluvy podle § 184 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Povahu tohoto trestného činu považuje Nejvyšší soud za velmi závažnou a škodlivou, protože obviněný za účelem prosazení svých nečistých záměrů zneužil zákonného prostředku a v zásadě i soudního řízení k tomu, aby se domohl neoprávněného obohacení a vážně poškodil čest a dobré jméno druhého.

K tomu, kdy se podání insolvenčního návrhu považuje za nedovolené a protizákonné soud ve svém rozhodnutí uvedl toto:

Nedovoleným prostředkem se (insolvenční návrh pozn. autora) stává tehdy, pokud takovým návrhem chce navrhovatel pouze donutit údajného dlužníka k plnění, které nemá žádný zákonný ani smluvní podklad, tzn., že neexistují předstírané dluhy a údajný dlužník není v úpadku.