K otázce přerušení dodávek elektrické energie

Níže uvedená případová studie řeší situaci, zda lze přerušit dodávky elektrické energie  za podmínek, kdy v areálu se nachází jeden elektroměr jedna společnost hradí dodavateli elektrické energie veškeré platby a rozúčtovává je mezi jednotlivé vlastníky, přičemž nesplňuje žádnou z definic energetického zákona (např. není obchodníkem s elektřinou, distributorem atd.) a tato společnost se rozhodne jednoho z koncových vlatníků odpojit.

Podle § 5 občanského zákoníku Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu. Dále lze poukázat na energetický zákon. Podle § 415 občanského zákoníku každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.
Úvodem lze uvést, že pokud by společnost odpojila koncového vlastníka od dodávek elektrické energie, případný návrh na předběžné opatření na obnovení dodávek elektrické energie do rozhodnutí ve věci samé by byl spíše úspěšný.
Dále lze uvést, že podstatou energetického zákona je mimo jiné povinnost příslušného držitele licence umožnit zákazníkovi odběr elektrické energie. V daném případě sice společnost není držitelem, distributorem, atd. a tato pravidla se na ni nevztahují a ze zákona nemůže, např. navyšovat cenu elektrické energie. Dále se důvodně domníváme, že předmětná společnost má s držitelem licence uzavřenu smlouvu o odběru elektrické energie a silně pochybujeme, že má možnost el. energii přeprodávat společnosti koncové, byť i bez navýšení ceny.
Lze tedy uzavřít, že pokud společnost odpojí vlastníka od dodávek elektrické energie může tak učinit dle našeho názoru až po písemném upozornění a poté co poskytne cílovmu vlastníku dostatečný časový prostor pro zřízení vlastní přípojky, a to bez ohledu na případný obsah smlouvy uzavřený mezi společností a koncovým vlastníkem, a to i přesto, že by se koncový vlastník takové možnosti vzdal. Takové vzdání se práva by bylo dle našeho názoru neplatné pro rozpor s pokojným stavem, veřejným zájmem na zachování dodávek el. energie atd. neboť připuštění této možnoti by v konečném důsledku vedlo odpojení od elektrické energie, a to i například nového vlastníka pozemku, kdy otázka zřízení přípojky je otázkuo mnoha měsíců. Ačkoli tedy společnost přeprodávající elektrickou energii nesplňuje podmínky energetické zákona a nic ji nenutí koncovému vlastníku el. energii na svůj náklad dodávat, nemůže dle našeho mínění koncového vlastníka odpojit bez toho aniž by mu dala prostor zřídit přípojku vlastní.