Omezení limitu pro platby v hotovosti

Dne 1. 12. 2014 vešla v účinnost novela č. 261/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu, přičemž v části druhé došlo ke změně zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších přepisů. Nejdůležitější změna, kterou tato novela přináší, je snížení limitu pro platby v hotovosti z 350.000,-Kč na 270.000,-Kč. Tento limit se bude beze všeho vztahovat i na dary a půjčky. V této novele je přímo stanovena povinnost odmítnout hotovostní platbu nad tento stanovený limit. Při porušení této povinnosti může být fyzickým osobám uložena pokuta až ve výši 500.000,-Kč.  Dále tato novela mimo jiné přizpůsobuje legislativní stav novému občanskému zákoníku tím, že mění zákon č. č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.

Zrušení regulačních poplatků

Zákonem č. 256/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byly počínaje 1. lednem 2015 zrušeny třicetikorunové poplatky u lékaře a za recept v lékárnách. Tyto poplatky byly vybírány s jistými výjimkami za předepsaný recept, za návštěvu praktického lékaře nebo praktického lékaře pro děti a dorost a v neposlední řadě za návštěvu ambulantních specialistů (zubního lékaře, ženského lékaře, klinického psychologa, klinického logopeda a dalších specialistů). Již dříve byly rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/11 dne 20. června 2013 s účinností od 1. ledna 2014 zrušeny poplatky za poskytnutí hospitalizace v ústavní péči a poplatky za nadstandardní služby.

Jediným poplatkem, který tedy ve zdravotnictví zůstal zachován, je devadesátikorunový poplatek za návštěvu na za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství v pracovní dny v době od 17 do 7 hodin, v sobotu, neděli a ve svátek, není-li tato doba pravidelnou ordinační dobou.

Novela živnostenského zákona

Dne 1. 1. 2015 nabyla účinnosti novela č.  140/2014 Sb., která mění zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon. Tato novela především přizpůsobuje český právní řád požadavkům mezinárodních norem. Největší změny, které tato novela přinesla, zahrnují snížení administrativní zátěže podnikatelů a o ochranu jejich osobních údajů.

Pro snížení této zátěže je odstraněna povinnost podnikatelů předkládat úřadům mnohé dokumenty, které jim byly předloženy už v minulosti (např. není nutné opakovaně předkládat doklad prokazující odbornou způsobilost, výpis z evidence trestů či doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor)), jedná se ale pouze o doklady, které budou úřadu předloženy po 1. 1. 2015.

Změnou související s ochranou osobních údajů, je stanovení čtyřleté lhůty ode dne zaniknutí živnostenského oprávnění, po které se údaje o podnikatelích stanou neveřejnými a kdy fakticky dojde k jejich přesunu do neveřejné části živnostenského rejstříku. Tyto údaje z neveřejné části poté budou poskytovány pouze těm, kteří prokážou právní zájem či správním orgánům. V případě obnovení živnostenské činnosti subjektu budou tyto údaje opět navráceny do veřejné části rejstříku.

Dále je touto novelou rozšířen katalog údajů, které budou součástí neveřejné části živnostenského rejstříku, a to údaj o bydlišti, údaj o místě pobytu na území ČR, údaj o bydlišti mimo území ČR a rodné číslo.

Energetické štítky

V současné době probíhá novelizace energetického zákona, tento zákon by měl nabýt účinnosti v druhé polovině roku 2015. Novelizace energetického zákona stanovuje, že pro domu postavěné před rokem 1947, které neprošly větší rekonstrukcí, nebude třeba obstarávat energetické štítky. U novějších staveb tyto štítky budou povinné a budou muset být povinně zveřejněny při veškeré inzerci nemovitostí.  Dále novela tohoto zákona také ruší povinnost udělovat licence pro malé fotovoltaické elektrárny. Osud této chystané novely je ale stále nejistý z důvodu nesouladu se stanovisky Energetického regulačního úřadu. Situaci týkající se novelizace energetického zákona pro Vás budeme sledovat a včas Vás informovat.

Příspěvek Nejdůležitější legislativní změny v roce 2015 pochází z Advokátní kancelář Paroulek & spol.

Pokud v těchto vnitřních předpisech či smlouvě není uvedeno, že zaměstnavatel výslovně uděluje souhlas s užíváním vozidla k soukromým účelům, platí toto za zakázané. V souvislosti s tím platí, že zaměstnanec nesmí bez svolení přenechat vozidlo k užívání třetí osobě. Pokud zaměstnanec tento zákaz poruší, nese plnou odpovědnost za užití služebního vozidla třetí osobou a bude povinen nahradit případnou způsobenou škody v plné výši. Dle § 250 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, tedy i za škodu způsobenou v případě provozu služebního vozidla (prokazuje se škoda, zavinění a příčinná souvislost mezi nimi).

Kdykoliv, kdy dojde ke škodě způsobené na služebním vozidle, tedy na majetku třetí osoby, je třeba zavolat policii, jinak bývá vzniklá situace přímo považována jako zaviněné porušení platných předpisů. Způsobil-li zaměstnanec škodu z nedbalosti, zaměstnavatel po něm může požadovat náhradu škody až do výše 4,5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Pokud zaměstnanec způsobí škodu úmyslně, může po něm zaměstnavatel nárokovat škodu v plné výši i ušlý zisk.

Pro situaci přepravy třetích osob ve služebních vozidlech je klíčový rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2269/2006, ve kterém soud judikoval, že převáží-li řidič při pracovní cestě ve služebním vozidle bez vědomí svého zaměstnavatele (či přes zákaz) cizí osobu, odpovídá za škodu na zdraví, způsobenou této přepravované osobě při dopravní nehodě jím zaviněné, řidič vozidla, nikoliv tedy jeho vlastník. Při vzniku nehody není důležité, zda má řidič od zaměstnavatele povolení přepravovat třetí osoby. Kdyby řidič vozidla toto povolení od zaměstnavatele neměl, jednalo by se pouze o porušení pracovní kázně, které by bylo právně významné jen ve vztahu mezi ním a zaměstnavatelem. Převozem třetí osoby sleduje zaměstnanec pouze uspokojení svých vlastních zájmů, případně zájmů jiných osob, a neplní tím pracovní úkoly, ze zákona tedy za tento převoz odpovídá řidič vozidla.

V případě nehody v zahraničí bude postup více méně stejný, jen je třeba dát si pozor na způsoby řešení nehod v daném státě. Před cestou je dobré seznámit se kromě zahraničních dopravních předpisů i s řešením nehod v daném cizím státě. Dále je velmi důležité, aby v zahraničí platilo Vaše autopojištění. V případě nároku škody zaměstnavatele po zaměstnanci zůstává situace nezměněna, jelikož právní vztahy mezi českým zaměstnavatelem a českým zaměstnancem se nadále budou řídit českým právem.

Příspěvek Přeprava třetích osob ve služebním vozidle pochází z Advokátní kancelář Paroulek & spol.

Příspěvek Křetínka Cup 2014 pochází z Advokátní kancelář Paroulek & spol.

Tato nová, pátá část upravuje pro spory o pohledávku do výše 10.000,- Kč sazbu za každý úkon právní služby 200,- Kč a pro spory o pohledávku ve výši přes 10.000,- Kč do 50.000,- Kč sazbu za každý úkon právní služby 300,- Kč.

Dále vyhláška stanovila například to, že výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů ve sporech o pohledávku do výše 50.000,- Kč nesmí převýšit výši tarifní hodnoty.   Úplné znění vyhlášky si můžete přečíst na  internetové stránce Sbírky předpisů České republiky.

Příspěvek Novela advokátního tarifu pochází z Advokátní kancelář Paroulek & spol.