S účinností od 1. 7. 2017 je připravována novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, která s sebou přinese nemálo změn, jež budou svědčit především ve prospěch ochrany zaměstnance jakožto slabší strany v pracovněprávním vztahu. V tomto článku Vám představíme nejpodstatnější z nich.

K jedné ze zásadních změn patří změna institutu převedení zaměstnance na jinou práci dle § 41. V současnosti je zaměstnavatel oprávněn převést zaměstnance na jinou práci za podmínek uvedených ve výše zmíněném ustanovení, a to bez jeho souhlasu. Dle novely nebude zaměstnavatel zaměstnance převádět na jinou práci, ale bude nucen mu jinou „vhodnou práci“ přidělit, přičemž zaměstnanec s tímto přidělením bude muset souhlasit. Tato jiná vhodná práce musí být stejného druhu jako původní práce, měla by být přidělena s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu zaměstnance, jeho schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Až jestliže zaměstnanec tuto „vhodnou práci“ odmítne, pokládá se odmítnutí za překážku na straně zaměstnance.

Další zásadní změnou je změna počítání dovolené. Podle nynější úpravy se dovolená počítá dle odpracovaných dnů, což může dělat problém a zakládat určitou nevyváženost především u případů, kdy má zaměstnanec pracovní dobu stanovenou nerovnoměrně nebo má např. odlišně dlouhé směny. Dle novely se bude dovolená počítat podle odpracovaných hodin v týdnu. Tato změna by měla přinést nejen jednodušší počítání, ale v některých případech i větší spravedlnost. Ovšem přepokládá se, že tato změna nenabude účinnosti spolu s ostatními, ale o něco později – až k 1. 1. 2018.

Novela přinese do zákoníku práce i nový institut – institut tzv. vrcholových řídících zaměstnanců. Tito zaměstnanci budou přímo podléhat zaměstnavateli. Jde o projev flexibility, kdy tito zaměstnanci nebudou podléhat striktní pracovní době jako ostatní zaměstnanci, budou oprávněni si práci rozvrhovat sami dle svých potřeb a potřeb pracoviště. Určující bude i výše jejich mzdy. Na úkor těchto výhod nebudou mít možnost příplatků za přesčasy, za svátky, a další.

Změnou by měly projít i práce „na dohodu“, tedy práce na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Zaměstnanci pracující dle těchto dohod v dosavadní právní úpravě mnoho ochrany nepožívají. Mezi největší plánované změny patří zavedení povinnosti zaměstnavatele poskytovat zaměstnancům přestávky na jídlo a oddech nejvýše po 6 hodinách nepřetržité práce (u mladistvých po 4,5 hodinách), dále bude nutné dodržovat zákonem stanovený nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a zaměstnanec bude povinen rozvrhovat práci tak, aby byla dodržena doba nepřetržitého odpočinku v týdnu.

Návrh novely přináší i změnu týkající se odměny za práci na dohody – dle dosavadní úpravy se na dohody vztahuje minimální hodinová mzda, od 1. 7. 2017 by se na zaměstnance neměla vztahovat nižší než zaručená mzda.

U dohod o pracovní činnosti se nově navrhuje, že rozsah práce nebude moct v průměru překročit 20 hodin týdně, kdy tento průměr bude počítán pouze z 26 po sobě následujících odpracovaných týdnů, nikoliv 52 týdnů, jak je tomu doteď.

Novela zákoníku práce přinese i další změny týkající se např. zakotvení určitých podmínek pro výkon práce z domu, povinnost zaměstnavatele předcházet riziku stresu spojeného s prací nebo změny v oblasti doručování písemností zaměstnancům.