Dne 1. 12. 2016 vstoupí v účinnost novela zákona č. 183/2016, kterým se mění zákon č 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů.

Právní úprava trestní odpovědnosti právnických osob je poměrně nová, vzhledem k tomu, že do českého právního řádu byla zavedena teprve roku 2011. Postupem času však vyvstala potřeba zmíněný zákon novelizovat.

Novela se týká hned několika ustanovení, a to § 4, § 7, § 8, § 11, § 13, § 25 ZTOPO.

V první řadě se novelizuje § 4 ZTOPO, kterým se rozšiřuje zásada univerziality. To znamená zájem státu na účinné mezinárodní spolupráci, kdy jsou stíhány takové trestné činy bez ohledu na to, kým a kde byly spáchány. Kromě již původních trestných činů, které však zůstávají ve své nezměněné podobě, zaznamenáváme trestné činy jako např. teror (§ 312 TZ), násilí proti orgánu veřejné moci (§ 323 TZ) a další, které byly do tohoto ustanovení včleněny.

Změny dostál i § 7 ZTOPO, kdy se místo pozitivního výčtu, kde byly stanoveny všechny trestné činy, které mohou být právnickou osobou spáchány, dostává výčet negativní. Z toho plyne, že se právnická osoba může dopustit všech trestných činů, kromě těch, které jsou v § 7 výslovně vyloučeny. Jedná se zejména o trestné činy, kterých se může dopustit pouze fyzická osoba a je u nich vyloučeno i účastenství právnické osoby (např. zabití, vražda novorozeného dítěte matkou, opilství, nebezpečné pronásledování…). Dále jsou vyloučeny ty trestné činy, kdy jsou znaky skutkové podstaty velmi úzce navázány na pachatele – fyzickou osobu, a kdy lze jen obtížně vymyslet příklad, ve kterém by takové jednání bylo v zájmu nebo v rámci činnosti právnické osoby (např. vlastnoruční delikty – soulož mezi příbuznými, dvojí manželství…). V neposlední řadě jsou vyloučeny trestné činy proti branné povinnosti, vojenské, a také některé trestné činy proti obraně státu.

Dalším zmíněným novelizovaným ustanovením je § 8 ZTOPO. V původním znění § 8 odst. 1 ZTOPO bylo stanoveno, že trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Novelou tak bylo vypuštěno, aby trestný čin byl spáchán jménem právnické osoby. Novinkou § 8 je odst. 5 ZTOPO, kde je dána možnost právnické osoby zprostit se trestní odpovědnosti za předpokladu, že vynaloží veškeré úsilí, které na ni bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odst. 1 zabránila. V praxi tak lze doporučit vydávání různých interních opatření, vnitřních předpisů či školeních, kterými by bylo možné se vyvinit. Tak je dána především motivace právnických osob, aby se samy snažily primárně předcházet trestným činům.

Poslední změny se týkají úpravy účinné lítosti a promlčení v § 11, § 13 a § 25 ZTOPO. § 11 v odst. 2 stanoví situace, za nichž trestní odpovědnost nezanikne, pokud se jednání týká některého ze zmíněných trestných činů. § 13 ZTOPO obsahuje výčet trestných činů, které nebudou podléhat promlčení a stejně tak ani promlčení výkonu trestu za jejich spáchání dle § 25.