Dne 1. 6. 2019 vejde v účinnost novela zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, která s sebou přináší mnoho změn a zejména vstřícnější přístup k dlužníkům. V tomto článku především srovnáváme staré a nové změní ve směru k možnosti povolení oddlužení a jeho splnění.

Podle současného znění soud povolí oddlužení splátkovým kalendářem té fyzické osobě, která mimo jiných podmínek splní podmínku splacení nejméně 30 % svých dluhů během 5 let. V případě tedy, že splnění takové podmínky nevyplyne již z návrhu na povolení oddlužení, soud o úpadku dlužníka nerozhodne kladně a jeho oddlužení nepovolí.

Nová úprava však přináší tuto podmínku modifikovanou. Dlužník splní oddlužení plněním splátkového kalendáře v případě, že a) splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, b) během 3 let splatil nezajištěným věřitelům 60 % pohledávek, c) během 5 let splatil 30 % pohledávek. Nicméně poslední jmenované přináší výjimku. Pokud se prokáže, že během těchto 5 let dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů, bude oddlužení splněno bez ohledu na výši splacených dluhů. Jak však budou soudy posuzovat splnění podmínky vynaložení veškerého úsilí, to je otázka budoucí praxe.

Novela tedy přinese i rychlejší možnost oddlužení – již během 3 let, kdy zároveň v této rychlejší době může dosáhnout oddlužení osoba, jež pobírá starobní důchod nebo osoba, která je invalidní ve druhém nebo třetím stupni.

Již na počátku tedy soud při rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení nezkoumá, kolik je dlužník schopen po dobu oddlužení věřitelům splatit, nicméně oddlužení povolí vždy, pokud se neprokáže, že a) lze důvodně předpokládat nepoctivý záměr dlužníka, b) dlužník nebude schopen splácet v plné výši pohledávky za majetkovou podstatou, které vznikly po rozhodnutí o úpadku, a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, přičemž výše splátky ostatním věřitelům nesmí být nižší než tyto pohledávky. V praxi by tedy mělo být povoleno oddlužení každému, u koho se neprokáže nepoctivý záměr a kdo je schopen splácet částku v takové výši, aby výše uvedené pohledávky činily maximálně její polovinu.

Z uvedeného vyplývá, že nová úprava je mnohem vstřícnější k dlužníkům, a na oddlužení tak mohou dosáhnout i méně majetní lidé než doposud.