Dne 1. 1. 2014, v souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva, nabyl účinnosti nový zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který s sebou přináší spoustu důležitých novinek a změn.Tento zákon mimo jiné sjednotil hmotněprávní a procesněprávní, dříve roztříštěnou, úpravu dané problematiky. Hmotněprávní část této problematiky byla dříve upravena v obchodním zákoníku a dalších právních předpisech (např. zákon o nadacích a nadačních fondech), část procesněprávní bychom zase dříve nalezli v občanském soudním řádu. Za veřejné rejstříky tento zákon považuje tuto šestici rejstříků, a to: rejstřík obchodní, nadační, rejstřík ústavů, spolků, rejstřík obecně prospěšných společností a rejstřík společenství vlastníků jednotek. Rejstříkovými soudy jsou označovány soudy krajské, v jejichž obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká. Tento zákon také dále implementuje do českého právního řádu důležitá ustanovení komunitárního evropského práva, a to například směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/35/EU ze dne 5. dubna 2011 o fúzích akciových společností nebo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření.
Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
Zákon je založen především na principu materiální a formální publicity, bez těchto zásad by daný systém nemohl prakticky fungovat. Princip materiální publicity ochraňuje třetí osoby jednající v důvěře v zápis v rejstříku, kdy vůči těmto osobám nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. Princip formální publicity zase spočívá ve zveřejňování zapsaných skutečností způsobem umožňujícím dálkový přístup a možností získat opis takto zapsaných skutečností.
Největší novinku tento zákon přináší ve své části třetí, a to v provedení zápisu notářem, touto částí je výrazně rozšířena pravomoc notářů. Tato novinka má za úkol především urychlit zápis do rejstříků, jelikož jsou to především notáři, kdo tvoří podkladovou listinu nutnou pro zápis. V případě zápisu notářem do veřejného rejstříku je nutno ale splnit několik podmínek. Zápis do veřejného rejstříku může provést pouze notář, který sepsal podkladovou listinu, dále musí podkladová listina obsahovat vyjádření notáře o tom, že dané právní jednání je v souladu se zákonem a se zakladatelským právním jednáním společnost a v neposlední řadě musí být splněny všechny formality či nutná právní jednání. Při současném splnění všech těchto podmínek může být zápis do rejstříku notářem proveden. Notáři také budou mít nově k dispozici dálkový přístup do těchto veřejných rejstříků, tedy budou moci provést zápis pomocí tohoto přístupu bezodkladně a bez zbytečných formálních průtahů. Toto technické usnadnění zápisu do veřejného rejstříku prováděné notáři pomocí dálkového přístupu je spojeno s přibližováním zákona novým informačním technologiím.
Další změna zasahuje částečně i do práva duševního vlastnictví a to do práva na označení podnikatelů, konkrétně se jedná o tzv. předregistraci obchodní firmy. Tuto předregistraci může korporace provést maximálně měsíc před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, v pozdějším případě by byla předregistrovaná firma vymazána. Korporace tímto zamezí vydání zamítavého rozhodnutí rejstříkového soudu o zaměnitelnosti obchodní firmy s jinou korporací.
Další podstatnou změnou je rozšíření výčtu údajů, které se budou do veřejných rejstříků povinně či nepovinně zapisovat. Mezi nejdůležitější z nich patří povinnost zapisovat počet členů statutárního orgánu korporace a dále jiných právních skutečností, o nichž to stanoví jiné právní předpisy (např. informace o vydání kmenového listu v případě společnosti s ručením omezeným). V případě, že korporace do rejstříku nezapíše tyto povinně uváděné údaje, bude k doplnění vyzvána rejstříkovým soudem a pokud i opakovaně neuposlechne, může to pro ni skončit až zrušením s likvidací.
Zákon také dále reaguje na skutečnost, že v mnoha případech u korporací nedochází ke zveřejňování výročních zpráv a především účetních uzávěrek ve sbírce listin a zvyšuje nejvyšší možnou sankci za nedodržení této povinnosti z 20 000,- Kč na 100 000,- Kč (současně zde zůstává možnost uložení pokuty ze strany finančního úřadu v případě nezveřejňování účetních uzávěrek ve sbírce listin). Jestli bude mít toto zvýšení dopad na faktický stav účetních uzávěrek zveřejněných ve sbírce listin, uvidíme v budoucnu. Co z těchto změn pro korporace vyplývá? Především povinnost do 30. 6. 2014, tedy do půl roku od účinnosti tohoto zákona, přizpůsobit stav zapsaný v obchodním rejstříku těmto změnám. Korporacím tedy doporučujeme si s touto změnou pospíšit a nenechávat změny na poslední chvíli.