Advokátní kancelář Paroulek & spol. » editor

Guláš Cup 2014

editor — Mon, 16 Jun 2014 16:30:45 +0000

Dne 14. 6. 2014 se pracovníci AK Paroulek tradičně zúčastnili v pořadí již pátého ročníku soutěže ve vaření kotlíkového guláše Guláš CUP. O co se jedná? Guláš CUP je týmová soutěž složená z amatérů i profesionálů o uvaření nejchutnějšího guláše v kotlíku na otevřeném ohni. Tým složený z AK Paroulek soutěžil pod názvem „Korzár“. V letošním roce se do soutěže vaření gulášů přihlásilo 10 soutěžních týmů. I přes nepřízeň počasí panovala na dnešním ročníku opět velmi příjemná atmosféra.

Odkaz na internetové stránky Guláš Cup včetně fotogalerie naleznete na následujícím odkazu www.gulas-cup.cz.

Příspěvek Guláš Cup 2014 pochází z Advokátní kancelář Paroulek & spol.

Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

editor — Thu, 02 Jan 2014 17:35:47 +0000

Dne 1. 1. 2014, v souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva, nabyl účinnosti nový zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který s sebou přináší spoustu důležitých novinek a změn.Tento zákon mimo jiné sjednotil hmotněprávní a procesněprávní, dříve roztříštěnou, úpravu dané problematiky. Hmotněprávní část této problematiky byla dříve upravena v obchodním zákoníku a dalších právních předpisech (např. zákon o nadacích a nadačních fondech), část procesněprávní bychom zase dříve nalezli v občanském soudním řádu. Za veřejné rejstříky tento zákon považuje tuto šestici rejstříků, a to: rejstřík obchodní, nadační, rejstřík ústavů, spolků, rejstřík obecně prospěšných společností a rejstřík společenství vlastníků jednotek. Rejstříkovými soudy jsou označovány soudy krajské, v jejichž obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká. Tento zákon také dále implementuje do českého právního řádu důležitá ustanovení komunitárního evropského práva, a to například směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/35/EU ze dne 5. dubna 2011 o fúzích akciových společností nebo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření.

Zákon je založen především na principu materiální a formální publicity, bez těchto zásad by daný systém nemohl prakticky fungovat. Princip materiální publicity ochraňuje třetí osoby jednající v důvěře v zápis v rejstříku, kdy vůči těmto osobám nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. Princip formální publicity zase spočívá ve zveřejňování zapsaných skutečností způsobem umožňujícím dálkový přístup a možností získat opis takto zapsaných skutečností.

Největší novinku tento zákon přináší ve své části třetí, a to v provedení zápisu notářem, touto částí je výrazně rozšířena pravomoc notářů. Tato novinka má za úkol především urychlit zápis do rejstříků, jelikož jsou to především notáři, kdo tvoří podkladovou listinu nutnou pro zápis. V případě zápisu notářem do veřejného rejstříku je nutno ale splnit několik podmínek. Zápis do veřejného rejstříku může provést pouze notář, který sepsal podkladovou listinu, dále musí podkladová listina obsahovat vyjádření notáře o tom, že dané právní jednání je v souladu se zákonem a se zakladatelským právním jednáním společnost a v neposlední řadě musí být splněny všechny formality či nutná právní jednání. Při současném splnění všech těchto podmínek může být zápis do rejstříku notářem proveden. Notáři také budou mít nově k dispozici dálkový přístup do těchto veřejných rejstříků, tedy budou moci provést zápis pomocí tohoto přístupu bezodkladně a bez zbytečných formálních průtahů. Toto technické usnadnění zápisu do veřejného rejstříku prováděné notáři pomocí dálkového přístupu je spojeno s přibližováním zákona novým informačním technologiím.

Další změna zasahuje částečně i do práva duševního vlastnictví a to do práva na označení podnikatelů, konkrétně se jedná o tzv. předregistraci obchodní firmy. Tuto předregistraci může korporace provést maximálně měsíc před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, v pozdějším případě by byla předregistrovaná firma vymazána. Korporace tímto zamezí vydání zamítavého rozhodnutí rejstříkového soudu o zaměnitelnosti obchodní firmy s jinou korporací.

Další podstatnou změnou je rozšíření výčtu údajů, které se budou do veřejných rejstříků povinně či nepovinně zapisovat. Mezi nejdůležitější z nich patří povinnost zapisovat počet členů statutárního orgánu korporace a dále jiných právních skutečností, o nichž to stanoví jiné právní předpisy (např. informace o vydání kmenového listu v případě společnosti s ručením omezeným). V případě, že korporace do rejstříku nezapíše tyto povinně uváděné údaje, bude k doplnění vyzvána rejstříkovým soudem a pokud i opakovaně neuposlechne, může to pro ni skončit až zrušením s likvidací.

Zákon také dále reaguje na skutečnost, že v mnoha případech u korporací nedochází ke zveřejňování výročních zpráv a především účetních uzávěrek ve sbírce listin a zvyšuje nejvyšší možnou sankci za nedodržení této povinnosti z 20 000,- Kč na 100 000,- Kč (současně zde zůstává možnost uložení pokuty ze strany finančního úřadu v případě nezveřejňování účetních uzávěrek ve sbírce listin). Jestli bude mít toto zvýšení dopad na faktický stav účetních uzávěrek zveřejněných ve sbírce listin, uvidíme v budoucnu. Co z těchto změn pro korporace vyplývá? Především povinnost do 30. 6. 2014, tedy do půl roku od účinnosti tohoto zákona, přizpůsobit stav zapsaný v obchodním rejstříku těmto změnám. Korporacím tedy doporučujeme si s touto změnou pospíšit a nenechávat změny na poslední chvíli.

Příspěvek Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob pochází z Advokátní kancelář Paroulek & spol.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp.zn.: 25 Cdo 4223/2009

editor — Wed, 07 Nov 2012 12:41:18 +0000

Nejvyšší soud se v této věci zabýval dovolání podaným proti rozsudku odvolacího soudu, kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 37.200,-Kč a v částce 403.200,-Kč a ve výroku o náhradě nákladů řízení rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Podstatou projednávané věci byla náhrada škody na zdraví žalobkyně, která podstoupila u žalované operaci štítné žlázy. Během operace došlo u žalobkyně k porušení zvratného nervu. Své nároky opřela žalobkyně o bodové ohodnocení podle vyhlášky č. 440/2001 Sb – bolestné a ztížení společenského uplatnění.

V řízení byly vypracovány znalecké posudky, v nichž došli znalci k závěru, že při postupu operatéra došlo k nechtěnému pochybení a jeden ze znalců za tímto účelem použil pojem vitium artis. V doslovném překladu tento výraz znamená chyba umění. Znalec použití tohoto termínu vysvětluje jako neúmyslné omyly a chyby, které vznikly při různých způsobech terapie, nelze je připisovat na vrub použité techniky či nástrojů, ale mohou být ovlivněny lidským faktorem. Nejvyšší soud se zabýval otázkou předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu na zdraví žalobkyně. Ze všech prvků (porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost a zavinění) se pozornost upírala na zavinění. Dovolatelka vykládala použití pojem vitium artis jako nezaviněný neúspěch a dovozovala, že neodpovídá za vzniklou škodu na zdraví z důvodu neexistence prvku zavinění, který dle § 420 odst. 1 občanského zákoníku musí být naplněn. Dalším argumentem dovolatelky bylo, že znalci nebyli schopni dojít k závěru o přesném mechanismu, jakým došlo k poškození zvratného nervu.

Nejvyšší soud vyložil pojem vitium artis jako pochybení spočívající v nesprávném postupu neúmyslné a nevědomé. Z toho se podává, že se jedná nedbalost nevědomou a zavinění je tím pádem naplněno. Nejvyšší soud upozorňuje, že operatér musí postupovat lege artis, tedy na základě a v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy (dle § 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb.). Kritérium hodnocení zavinění je objektivní a rozhodující je míra úsilí, kterou je možno od každého požadovat. K argumentu dovolateky, že znalci nebyli schopni určit přesný mechanismus, jakým došlo k poškození zvratného nervu, se Nejvyšší soud vyjádřil v tom smyslu, že to není relevantní argument, který by mohl úspěšně zpochybnit závěr o splnění předpokladů odpovědnosti za škodu podle § 420 odst. 1, 3 občanského zákoníku. Otázka zavinění operatéra a vzniku odpovědnosti byla vyřešena ve prospěch žalobkyně, tj. dovolání žalované bylo zamítnuto a tím byl podpořen závěr odvolacího soudu.

Příspěvek Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp.zn.: 25 Cdo 4223/2009 pochází z Advokátní kancelář Paroulek & spol.

K otázce odškodňování chodců zraněných po pádu na chodníku

editor — Sat, 24 Oct 2015 16:26:56 +0000

Jak jste již někteří z Vás zaznamenali, v médiích proběhla zpráva o tom, že Nejvyšší soud přijal stanovisko k otázce odškodňování zraněných chodců po pádu na chodníku. Velký senát občanskoprávního a obchodněprávního kolegia přijal k publikaci ve Sbírce stanovisek a rozhodnutí judikát senátu č. 25 pod sp.zn.: 25 Cdo 1713/2008 ze dne 25. srpna 2010. Skutkově byla situace taková, že chodec vstoupil na chodník, o němž věděl, že již několikátý den je neošetřen a navíc několik dní po sobě byly mrznoucí srážky. Úraz se stal ve 3 hodiny ráno, kdy chodec šel do zaměstnání.
Celá problematika se odvíjí od výkladu pojmu závada ve schůdnosti komunikace dle zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu § 27 odst.3 cit. zák. vlastník místní komunikace odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

Podle § 26 stejného zákona jsou v zastavěném území obce místní komunikace a průjezdní úsek silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. Závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

Povětrnostními situacemi a jejich důsledky jsou vánice, souvislá námraza, intenzivní sněžení, mlha, obleva, mrznoucí déšť, povodně a přívalové deště. Podle NS je závadou ve schůdnosti v podstatě nepředvídatelnou změnou ve schůdnosti komunikace, způsobenou vnějšími vlivy.
Jestliže v daném případě se podle skutkových zjištění nevyskytovaly v době úrazu na komunikaci změny, mající charakter závady ve schůdnosti, a příčinou pádu žalobce tedy nebyla závada ve schůdnosti, jak je vymezena v zákoně, nejedná se o objektivní odpovědnost vlastníka místní komunikace. Závadami ve schůdnosti pozemní komunikace se rozumí natolik významné změny (zhoršení) schůdnosti komunikace, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat.

Tyto závěry však vyplývají již z dřívější judikatury NS (25 Cdo 1495/2003, 25 Cdo 1257/2005). Z výše uvedeného vyplývá závěr, že ne každý pád chodce na zasněženém či namrzlém chodníku musí automaticky znamenat právo na náhradu škody na zdraví vůči vlastníkovi komunikace. Musí být splněny určité kvalifikované podmínky spočívající kumulativně v:

a) závada ve schůdnosti chodníku,
b) náhlost vzniku takové závady,
c) její objektivní nepředvídatelnost se zřetelem k nastalým okolnostem,
d) zachování obvyklé míry opatrnosti ze strany chodce,
e) výlučný kauzální nexus mezi úrazem a stavem komunikace za předešlých podmínek.

Nelze tedy paušálně říci, že když chodec za jakýchkoli okolností vstoupí na namrzlý chodník a upadne, tak nastává bez dalšího povinnost vlastníka komunikace k náhradě škody, ale je nutné vždy pečlivě zvážit veškeré okolnosti, za kterých ke škodné události došlo. Soudy jsou povinny pokaždé zkoumat zda byla v daném okamžiku dána závada ve schůdnosti komunikace způsobená povětrnostními vlivy, zda byla tato závada náhlá či již trvala několik dní a chodec o ní mohl a měl vědět, zda chodec zachoval zvýšenou míru opatrnosti při úvaze o vstoupení na chodník a při samotném pohybu po chodníku a zda ona náhlé změna ve schůdnosti byla jedinou příčinou škody na zdraví chodce.

Příspěvek K otázce odškodňování chodců zraněných po pádu na chodníku pochází z Advokátní kancelář Paroulek & spol.

K otázce přerušení dodávek elektrické energie II

editor — Sun, 15 Jul 2012 15:23:15 +0000

Případová studie řeší situaci, kdy vlastník sousedního pozemku využil nepřítomnosti majitele a zřídil na svůj náklad a bez souhlasu majitele pozemku elektrické vední nad pozemkem souseda, a to sloupy a kabel vedený vzduchem.

Vydržení

V souladu s občanským zákoníkem oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením). K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

Dle energetického zákona provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene.

(3) Provozovatel přenosové soustavy má právo e) v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,

Vzdušné el. vedení bylo na pozemek umístěno bez příslušných povolení. Soused proto není oprávněným držitelem a nemohl vydržet právo vstupovat na pozemek bez souhlasu majitele pozemku. Pokud soused nemá jinou možnost než elektrickou energii odebírat přes cizí pozemek, provozovatel přenosové soustavy nemůže ze zákona zřídit věcné břemeno, pokud stavba nebyla povolena stavebním úřadem. Provozovatel elektrické energie, v případě ohrožení života a zdraví může do dodávky elektrické energie přerušit.

Neoprávněná stavba

§ 135c občanského zákoníku

(1) Zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen „vlastník stavby“).

(2) Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí.

(3) Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

Majitel pozemku se může soudně domáhat odstranění vzdušné el. vedení nebo finanční náhrady. Soud bez ohledu na návrh může rozhodnout o ponechání el. vedení a uložit sousedovi, aby majiteli pozemku zaplatil náhradu.

Nepovolená stavba

§ 129 stavebního zákona

Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení

(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby, popřípadě s jeho souhlasem jiné osobě, odstranění stavby

a) která svým závadným stavem ohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby;

b) prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním

(2) Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že

a) není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území,

b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,

c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

Majitel pozemku může podat podnět stavebnímu úřadu aby sousedovi uložil odstranit stavbu umístěné na pozemku v rozporu se zákonem a ohrožující život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost. Úřad může stavbu dodatečně povolit.

Závěr:

Při řešení posuzované otázky lze postupovat následovně:

1) Vyzvat souseda k jednání a dohodnout se s ním na dalším postupu.

2) Vyzvat stavební úřad aby nařídil sousedovi vedení odstranit. Stavební úřad může výzvě vyhovět nebo také el. vedení dodatečně povolit.

3) Vyzvat poskytovatele energie k přerušení dodávek elektřiny sousedovi. V případě, že vedení je v nevyhovujícím stavu, poskytovatel by mohl žádosti vyhovět.

4) Domáhat se odstranění vedení soudně společně s požadavkem, aby se soused zdržel neoprávněného vstupu na pozemek. V takovém případě soud nemusí návrhu vyhovět.

Soused nemá právo na pozemek vstupovat bez vědomí majitele. Pokud by byla stavba povolena musel by vlastník toto strpět pouze v omezeném rozsahu za účelem údržby.

Majitel pozemku nemůže stavbu sám odstranit bez souhlasu souseda.

Majitel pozemku prakticky ve všech výše uvedených případech má nárok požadovat po sousedovi náhradu.

Příspěvek K otázce přerušení dodávek elektrické energie II pochází z Advokátní kancelář Paroulek & spol.

Zákon o mediacích

editor — Fri, 01 Jun 2012 14:45:47 +0000

Dne 2.5.2012 Poslanecká sněmovna přijala zákon o mediaci . Prezident Václav Klaus podepsal zákon dne 29. 5. 2012. Zákon o mediaci byl vyhlášen dne 13.6.2012 ve Sbírce zákonů ČR pod číslem 202/2012 Sb. Zákon o mediaci č. 202/2012 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. září 2012. Mediace představuje metodu řešení konfliktů za asistence třetí neutrální strany, mediátora, který pomáhá ke smírnému vyřešení sporu. Závěrem mediace by měla být pro obě strany přijatelná dohoda.

Příspěvek Zákon o mediacích pochází z Advokátní kancelář Paroulek & spol.